Solitér

Úvod

Solitér patří mezi hry staršího data. Pochází pravděpodobně z Francie a je asi 300 let stará. Je známa také pod názvy Námořníkův solitér (prý ji hráli osamělí mořští vlkové), Rodeo - hra kovbojů (pastevci krav si s ní prý krátili dlouhou chvíli) a u nás se kdysi prodávala jako To mi nedá pokoj. V současné době je na pultech obchodů hra Soliter v krásném dřevěném provedení firmy Gigamic.
Pravdou je, že existuje spousta obměn této hry a spoustu si jich může člověk sám vymyslet.

Hrací potřeby

Hrací deska (na obrázku jsou 2 nejčastěji používané hrací desky - francouzská a anglická)
Hrací kameny

Počet hráčů

Pravidla

Cíl hry

Odstranit z desky všechny kameny kromě jediného.
Výchozí situace
Kameny pokrývají celou plochu desky kromě levého horního pole.
Hra
Kameny se po hrací desce pohybují pouze přeskoky. Posuny nejsou povoleny.
Přeskakovat lze jen v ortogonálních směrech a to ty bezprostředně sousedící kameny, za kterými je další pole volné. Přeskočený kámen je odstraněn z desky.
Jsou povoleny vícenásobné skoky.
Konec hry
Hra končí vítězstvím ve chvíli, kdy na hrací desce zbývá jediný kámen.
Jestliže na desce zbylo několik osamocených kamenů, které již není možno odstranit, hráč prohrál.
Super vítězství dosáhne hráč tehdy, jestliže na desce o 33 polích dokáže splnit úkol v 16 tazích.
Obměny hry
Změnit pole, které na začátku hry zůstane volné.
Zvolit pole, na kterém má zůstat poslední kámen (např. středové pole).

Změnit počáteční postavení kamenů, např.:

Hru ukončit ve chvíli, kdy na desce zůstane některý obrazec - např. klaun v manéži, tiskací E (volné počáteční pole je uprostřed), pohár (volné počáteční pole je také uprostřed).

Hráč podle vlastního uvážení rozestaví 16 kamenů na hrací desku a dalším kamenem je jedním tahem pokusí všechny přeskákat.
Nechat na desce co nejvíce osamocených kamenů, které již nejdou odstranit.
Leibnizův solitér - alias solitér naruby. Začíná se s prázdnou deskou, položí se 1 kámen, přeskočí volné pole a na toto pole se položí další kámen. Hra končí, když jsou všechna pole až na jedno obsazena.
Kombinace normálního a Leibnizova solitéru. Přibližně v polovině hry ji hráč přeruší a dále pokračuje s Leibnizovými pravidly.
Ke hře použít šachovnici, menší desky čtvercového tvaru (7×7, 6×6, 5×5), desky trojúhelníkového tvaru o straně 5 až 9 polí, desky šestiúhelníkového tvaru.
Kameny jsou na desce 3×8 rozestaveny následujícím způsobem:

Hru lze vyřešit pomocí 7 tahů.
Tak tohle je úplně nejlepší rada - vymyslet si vlastní pravidla. Mohou být kombinacemi zde uvedených, ale i úplně nových.

Solitér na počítači

Přestože nejsem velkým příznivcem hraní deskových her na počítači, Michal Ficek vytvořil moc pěkný program na hraní Solitéru a svolil s jeho zveřejněním na těchto stránkách.

Je možno si ho stáhnout ve dvou verzích; pro obě je nutná myš. Přestože obě verze jsou si na první pohled hodně podobné, nejsou vzájemně kompatibilní, takže jestli jste si uložili nějakou hru ve verzi starší, v nové nepůjde otevřít.
První verze z roku 2003 má v zabalené formě má 67 kB. Zájemci si mohou stáhnout soubor soliter-1.zip.
Verze 2.00.00 (pro Windows) byla vytvořena v roce 2004 a je v zabalené formě o poznání větší - soubor soliter-2.zip má velikost 268 kB.
Doma stačí rozbalit a pročíst pravidla, pokud je už neznáte z těchto stránek. Ovládání hry je celkem jednoduché, takže můžete začít hrát a velebit funkci, která hru úspěšně dokončí, když jste v koncích. Prostě slovy autora: „Přejeme příjemnou hru.“

Další informace

Dietze, Rudolf: Das Neue Spielbuch. Verlag tribune, Berlin.

Zapletal, Miloš: Kniha hlavolamů. Albatros, Praha, 1983.

Zapletal, Miloš: Velká encyklopedie her - Hry v klubovně. Olympia, Praha, 1986.