Jezdecká dáma

Úvod

Reverend G. W. Walker vymyslel několik netradičních variant dámy. Jednou z nich je Jezdecká dáma. Oproti originálu jsou pravidla upravena tak, aby bylo možno zajímat kameny i v rozích.

Hrací potřeby

Hrací deska 10×10
20 bílých a 20 černých kamenů (jezdci)

Počet hráčů

Pravidla

Cíl hry

Zajmout soupeři co nejrychleji co nejvíc jezdců.
Výchozí situace
Postavení kamenů na počátku je na obrázku.
Hra
Začíná bílý, dále se v tazích pravidelně střídají.
Kameny se pohybují jako jezdci šachoví, ale jen dopředu - o jedno pole v té řadě nebo sloupci, kde právě stojí, a bez zastávky pokračuje v pohybu o jedno pole v diagonálním směru, přičemž se od svého původního stanoviště vzdaluje. Kámen se může posunout jen na volná pole. Pole, která jezdec při tahu přechází bez zastavení, mohou být obsazena jiným kamenem, vlastním i cizím.
Obyčejný jezdec, který pronikne do poslední řady polí na soupeřově straně, se mění v dámu. Jezdec proměněný v dámu se může přemisťovat všemi směry.
Skákání je povinné. Kdo neprovede přeskok, přijde o kámen, který mohl skákat. Jezdci i dámy skáčou přes cizí kameny neobvyklým způsobem - provedou dva skoky podle šachových pravidel. Při prvním se přemístí na pole, kde stojí soupeřův kámen (jezdec či dáma), při druhém dopadnou na volné pole a tam zůstanou stát. Teprve potom je z desky odklizen přeskočený kámen.
Vícenásobné skoky jsou povoleny.
Konec hry
Hra končí, když jeden z hráčů přijde o poslední kámen. Tím tento hráč prohrál.

Poznámka

Boj do konečného rozhodnutí trvá příliš dlouho a někdy je vůbec nemožné vzít soupeři všechny kameny. Hráči se mohou dohodnout na délce hry a hra končí po uplynutí stanovené lhůty. Vítězí ten, kdo má v té chvíli víc kamenů. Jezdecká dáma se počítá za dva obyčejné kameny. Na jeden tah je maximálně minuta.

Další informace

Zapletal, Miloš: Velká kniha deskových her. Mladá Fronta, Praha, 1991.